Paleontology.cz > Aktuálně > Zprávy o výzkumech > 2014/13
| Czech Paleontological Society - PALEO 2014:16 |
Zprávy o výzkumech:
Bobrovníky - Kraví důl,
paleontologicky nejbohatší povrchový výskyt namuru v Českém masívu
(Mississippian, ČR)
Bobrovníky - Kraví důl, richest paleontological surface occurrence of Namur in Czech Massif
(Mississippian, Czech republic)
Martin Pavela *
* Czech Paleontological Society, Na pastvisku 10, Opava, 74705, ČR
Key words: Bobrovníky - Kraví důl, Namurian, Czech republic, Moravosilesicum, Jeseník Culm
Kraví důl je chatová osada nedaleko městské části Hlučín-Bobrovníky. Paleontologická lokalita Bobrovníky - Kraví důl, ležící v bezprostředním okolí chatové osady, je známa od začátku 20. století. Větší množství druhů odtud popsal Patteisky (1929). Přesné místo nálezů ale neuvedl. Novější výzkumy pak prováděli Řehoř a Vašíček (1967). Fosílie objevili při stavbě základů pro jednu z chat. Jednalo se tedy o časově omezený výskyt, který již neexistuje.
V okolí osady je mnoho přirozených odkryvů kulmských sedimentů, určitelné makrofosílie však obsahují jen vyjímečně. Většina je tvořena masivními a lavicovitými drobami s polohami hrubozrnných slídnatých, většinou jen slabě zbřidličnatělých prachovců a prachovitých břidlic.
V roce 2003 se nám, podle sutě jemného flyše roztroušeného na svahu v zemině, podařilo objevit místo BOB-3. Po odtěžení nánosů recentních a subrecentních sedimentů, kořenů a sutě tvořené kulmskými sedimenty, jsme odkryli mocný a poměrně složitý komplex na makrofosílie bohatých poloh a postupně vytvořili několik metrů dlouhý profil. Odkryv dále obnažujeme, zvětšujeme a odtěžujeme. Nejrozsáhlejší výzkumy probíhají nyní, od září 2014. Přesné umístění místa BOB-3 nebudeme, vzhledem k probíhajícím výzkumům, sdělovat.
Z poměrně malého odkryvu BOB-3, z kterého jsme prozatím odtěžili přibližně 2 m2 70cm mocného komplexu devíti fosiliferních poloh (o mnoho více nebude, kvůli charakteru terénu a uklonění vrstev možné), se nám podařilo sestavit unikátní kolekci, čítající již několik tisíc fosílií, mnoha desítek druhů. Některé druhy fauny jasně prokazují stratigrafické zařazení do nejnižšího namuru (Nm1a, goniatitová zóna pseudocoronula). Je to především hojný goniatit Sudeticeras ostraviense PATTEISKY, 1930, přítomnost rodu Emstites KORN, 1988 a doprovodná fauna, která hojněji obsahuje druhy, běžné v petřkovických vrstvách ostravského souvrství, které jsou ještě v kyjovickém horizontu (např. lokalita Kyjovice - Bártův mlýn), ležícím na samé hranici visé / namur, poměrně řídké. Mezi flórou jsou pro spodní namur typické druhy Cardiopteridium waldenburgense ZIMMERMANN, 1932, Lyginopteris fragilis (SCHLOTHEIM) a Sphenopteris adiantoides SCHLOTHEIM, 1820
Fig.1: Místo BOB-3 k 10.11.2014.
Zajímavý je výskyt dvou velmi tenkých poloh hnědo-šedé prachovité břidlice (uvnitř fp1 a fp8) s nahromaděním rostlinných zbytků a velkým množstvím mlžů rodů Palaeoneilo HALL & WHITFIELD, 1869, Anthraconeilo GIRTZ, 1911, Janacekia HAJKR, 1919 a dalších. Většina z nálezů zmíněných rodů pochází právě z těchto poloh. Nepřehlédnutelná je zhruba 6 cm mocná lavice velmi pevného pelosideritu, pomocí které se snadno stanovují polohy jednotlivých fosiliferních poloh. Podloží prozatím nejnižší zjištěné fp2 tvoří paleontologicky sterilní prachovec a šedá prachovitá břidlice. Naopak nadloží nejvyšší fp9 nebylo prozkoumáno, na odkryvu totiž chybí.
Mezi faunou jsou zdaleka nejhojnější mlži. Minimálně 70% patří zástupcům rodu Posidonia BRONN, 1828 a to především druhům P. moravica PAVELA, 2013 a P. radiata HIND, 1901. Vyskytují se ve všech rozlišovaných fosiliferních polohách. Poměrně hojní jsou také zástupci rodu Palaeoneilo HALL & WHITFIELD, 1869. Další rody mlžů a goniatiti se vyskytují řídce. Hyoliti, loděnky a brachiopodi jsou poměrně vzácní. Jiné skupiny, jako například paprskoploutvé ryby, jsou velmi vzácné. Trilobiti nebyly dosud v odkryvu BOB-3 nalezeni. Neurčitelná rostlinná drť je hojná v několika polohách. Určitelné zbytky jsou však poměrně řídké. Kompletní seznam nalezených druhů je uveden v práci Paleontologické lokality: Bobrovníky - Kraví důl (Pavela, 2013).
Z Českého masívu jsou známy jen dva, paleontologicky bohatší povrchové výskyty namuru. Prvním je zde popsaná lokalita Bobrovníky - Kraví důl, kde jsou odkryty pravděpodobně nejmladší sedimenty jesenického kulmu (kyjovické vrstvy, bobrovnický horizont) a druhým pak mladší profil lokality Petřkovice - Landek, kde jsou odkryty sedimenty petřkovických vrstev ostravského souvrství. Paleontologicky bohatší je jednoznačně lokalita Bobrovníky - Kraví důl. Zejména množství a koncentrace nalezené makrofauny jsou nesrovnatelné.
Letos jsme objevili další povrchový výskyt fosiliferních sedimentů namuru v jesenickém kulmu. Při výstavbě nové části rychlostní komunikace I/11 u městské části Ostrava - Krásné Pole, byly odkryty pelitické sedimenty nejnižšího namuru - nová lokalita Krásné Pole - Klečkovec (Pavela, 2013). Množství fosílií je však výrazně nižší, a kvalita jejich zachování je horší než u lokality Bobrovníky - Kraví důl. Byl však zjištěn stratigraficky významný rod Edmooroceras ELIAS, 1956, který na lokalitě Kráví důl chybí.
Fig.2: Posidonia radiata radiata HIND, 1901. Bobrovníky-Kraví důl / BOB-3. PPC (Ev.č.B57).
Fig.3: Janacekia leosi RŮŽIČKA & ŘEHOŘ, 1978. Bobrovníky-Kraví důl / BOB-3. PPC (Ev.č.B61).
Fig.4: Palaeoneilo altarii (PATTEISKY, 1929). Bobrovníky-Kraví důl / BOB-3 (Ev.č.B62). PPC.
Fig.5: Parallelodon tenuistriatus (MEEK & WORTHENM, 1873). Bobrovníky-Kraví důl / BOB-3. PPC (Ev.č.B63).
Fig.6: Sudeticeras ostraviense PATTEISKY, 1930. Bobrovníky-Kraví důl / BOB-3. PPC (Ev.č.B58).
Fig.7: Phestia laevirostris (PORTLOCK, 1843). Bobrovníky-Kraví důl / BOB-3. PPC (Ev.č.5423).
Fig.8: Posidonia moravica moravica PAVELA, 2013 a Posidonia radiata radiata HIND, 1901. Bobrovníky-Kraví důl / BOB-3. PPC (Ev.č.5426).
Fig.9: Posidonia radiata radiata HIND, 1901. Bobrovníky-Kraví důl / BOB-3. PPC (Ev.č.B59).
Fig.10: Cardiopteridium waldenburgense ZIMMERMANN, 1932. Bobrovníky-Kraví důl / BOB-3. PPC (Ev.č.B60).
Literatura:
Kumpera O. (1983): Geologie spodního karbonu jesenického bloku. Ústřední ústav geologický, Praha, 172 s..
Patteisky K. (1929): Die Geologie und Fossilführung der Mährisch-schlesischen Dachschiefer und Grauwackenformation. Naturwissenschlaufingen Verein in Troppau, 354 s..
Pavela M. (2010): Biostratigrafické členění Moravskoslezského kulmu s přehledem fosiliferních obzorů (visé - spodní namur, ČR). - PALEO 2010:01
Pavela M. (2013): Paleontologické lokality: Bobrovníky - Kraví důl. - PALEO 2013:14
Pavela M. (2014): Aktuálně z lokalit: Zahájení projektu Krásné Pole - Poruba. - PALEO 2014:04
Purkyňová E. (1988): Makroflóra kyjovického souvrství moravskoslezského kulmu a její biostratigrafický význam. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 37: 173-182.
Řehoř F., Vašíček Z. (1967): Makrofauna kulmských lokalit Hlučínska. Sbor. věd. prací Vys. šk. báň. v Ostravě, ř. horn.-geol., 13: 291-309.
Text © Martin Pavela 27.09.2014
Foto © Martin Pavela 8.9.2014 a 10.11.2014
Fotogalerie:
Citace:
Pavela M. (2014): Bobrovníky - Kraví důl, paleontologicky nejbohatší povrchový výskyt namuru v Českém masívu (Mississippian, ČR). - PALEO 2014:16