Paleontological localities

Paleontologické lokality

Jeseník Culm

Jesenický kulm

Localities name

Název lokality

Lhotka - Břidlicový důl Lhotka

Localities another name

Jiné názvy lokality

Identifying number of locality

Evidenční číslo lokality

Abbreviations for individual places

Zkratky pro jednotlivá místa

Bearing registre from CGS

Evidence ložisek ČGS

Region / District

Kraj / Okres

Moravskoslezský / Opava

Cadastral area

Katastrální území

Parcel

Parcelní číslo

GPS

GPS souřadnice

Stratigraphy                                                                                                                                           Stratigrafie

Paleozoicum

Carboniferous

Mississippian

Viséan

Brigantian

global goniatite zone cu III ß

regional gon.subzone G. spirifer to P. elegans

Paleozoikum

Karbon

Mississip

Visé

Brigant

globální goniatitová zóna cu III ß

regionální gon.subzóna G. spirifer až P. elegans

Regional stratigraphy                                                                                                              Regionální zařazení

Bohemian Massif

Moravosilesicum

Jeseník Culm

Moravice Formation

Brumovice and Vikštejn Beds

Lhotka Horizon

Český masív

Moravosilezikum

Jesenický kulm

Moravické souvrství

Brumovické a Vikštejnské vrstvy

Lhotecký obzor

Description of the locality

Popis lokality

Restriction on entry

Omezení vstupu

Lithology

Litologie

Notes

Poznámky

The most important places on the locality                                                                 Nejdůležitá místa na lokalitě

Větší, západní odval, na který je navážena vytěžená břidlice, která není vhodná k dalšímu zpracování.

Malý, východní odval, na který je navážen odpad z řezání a štípání břidlice.

Basic information about fossils

Základní informace o fosíliích

Nejvíce fosílií bylo nalezeno v 90. letech 20. století. Většina  je uložena v PPC (Pavela-PaleoCollection). Zatím je zpracována jen část nově nalezeného materiálu, který čítá mnoho tisíc fosílií. Seznam druhů bude postupně doplňován.

Biostratigraphy

Biostratigrafie

Starší polohy jsou charakteristické velmi hojným výskytem goniatitů druhu Goniatites spirifer Roemer 1850 a brachiopodů Propriopugnus papyraceus (Roemer 1850). Další doprovodná fauna je řídká až vzácná. Polohy odpovídají goniatitové subzóně G. spirifer.

Mladší polohy jsou charakteristické hojným výskytem goniatitů druhu Arnsbergites falcatus (Roemer 1850) a méně hojným výskytem druhů Paraglyphioceras elegans (Bisat 1928), P. kajlovecense (Patteisky 1929) a Hibernicoceras waldeckense (Haubold 1933). Obsahují druhově bohatou doprovodnou faunu a terestrickou flóru, včetně velkého množství, často kompletních, krinoidů rodu Lophocrinus. Polohy odpovídají goniatitovým subzónám A. falcatus a P. elegans.

Taxa in numbers

Taxony v číslech

Do roku 2012 bylo z lokality popsáno 7 taxonů.

K 23.2.2016 je zde z lokality publikováno 76 taxonů (41 taxonů fauny, 31 taxonů flóry, 4 taxony ichnofosílií).

Exceptional findings in PPC from locality                                                                       Vyjímečné nálezy v PPC

Taxa                                                                                                                                                                  Taxony

Vermes

Trilobita

Crinoidea

Crinoidea

Ammonoidea

Ammonoidea

Bivalvia

f. schlotheimii

f. angustifolia

f. latifolia

Icons

Vysvětlivky ikon

   staré nálezy, publikované do roku 2012

   staré nálezy potvrzené novými sběry

   nové nálezy - první publikování taxonu z lokality

   prozatím nezpracované nálezy - taxonomie bude zpřesněna

Photogallery                                                                                                                                           Fotogalerie

22.2.2016

17.6.2015

4.6.2014

2.4.2014

4.7.2013

25.4.2013

29.7.2010

17.7.2005

4.4.2005

Videogallery                                                                                                                                          Videogalerie

Literature

Literatura

Kumpera O. (1983): Geologie spodního karbonu jesenického bloku. Ústřední ústav geologický, Praha, 172 s..

Pavela M. (2010): Biostratigrafické členění Moravskoslezského kulmu s přehledem fosiliferních obzorů (visé - spodní namur, ČR).

Quote this article

Citace tohoto příspěvku

Date of publishing

Datum publikování

Changes in the content

Změny obsahu

13.4.2014

31.7.2014

20.2.2016 - aktualizace designu stránky, doplnění odstavce Biostratigrafie

Acknowledgment

Poděkování

History                                                                                                                                             Historie

Historie dobývání na ložisku Nové Těchanovice - Lhotka (www.bridlicovydullhotka.cz)

   Těchanovicko-Lhotecká lokalita nabízela již od počátku velmi výhodné podmínky k těžbě. Především sklon uložení kvalitního ložiska  a možnost otevření ložiska ze strání údolí řeky Moravice sehrály hlavní roli při vzniku rozsáhlé důlní činnosti v této lokalitě. Těchanovicko–Lhotecká břidlicová oblast má stejné složení ložiskových pásem jako lokalita Zálužné(za řekou), z čehož vyplývá, že zde došlo k přetržení původních ložisek a jejich rozdělení údolím vyhloubeným Moravicí.

   Na pěti těžených pásech jsou známy tři důlní komplexy, které byly postupem časů zcela propojeny, a jedna povrchová otvírka. Lokalita je jediná z kulmských lokalit, kde se přírodní břidlice nepřetržitě dobývají dodnes. Těžba byla zahájena koncem 19. století prvním odkryvem u stezky v blízkosti Moravice zhruba v úrovni dnešního nového dolu Lhotka. Začátkem století 20. jsou vyraženy dvě překopové otvírky. První horizont vznikl v úrovni asi 8 m nad hladinou řeky podnikatelem Pollakem a dnes je známý jako Pollakova štola. Druhý horizont byl ražen o padesát metrů výše překopovou štolou Lhotka a původní těžba postupovala opačným směrem. V roce 1941 byla vyražena jáma Lhotka, propojující lhotecký důl na povrch.

   S koncem 2. světové války nastává úpadek a zkáza břidlicového průmyslu. Velkou roli sehrál odsun Němců, kteří byli jedinými odborníky tohoto průmyslového odvětví. Nástup komunistů a komunistická vláda nepřikládala těžbě břidlice příliš velký význam. Svědčí o tom i fakt, že postupně byla zastavena těžba na všech z tehdejšího pohledu moderně vybavených dolech. Jediným těženým dolem se tak stal právě důl Těchanovice-Lhotka. Po 2. světové válce se zde těžilo pouze na I. horizontu u řeky, a to zcela zastaralými metodami, a za špatných pracovních podmínek.

   V roce 1956 nastupuje do řad pracovníků OPK Vítkov odborník na slovo vzatý Jan Řihák z Olomouce. Jan Řihák je de facto jediným česky mluvícím odborníkem na těžbu břidlic, který nabyl zkušenosti a vědomosti především jako bývalý majitel dolů Velká Střelná, Hrubá Voda a Mokřínky, a také jako poválečný národní správce dolu Nové Těchanovice. Práci na dole Nové Těchanovice přijímá jako východisko z nouze, jako jedinou možnost činnosti v břidlicovém průmyslu, a v období neustálé perzekuce jeho osoby. Ve funkci technického pracovníka začíná okamžitě zpracovávat odborné dokumenty za účelem vybudování moderního a funkčního závodu.

   Podle práce J. M. Řiháka z konce padesátých let, „Výpočet zásob a hodnoty surovin v břidlicovém ložisku Nové Těchanovice“,  břidlicové ložisko na k.ú. Nové Těchanovice Lhotka tvoří zbytek vrásy a je uloženo ve směru 10°- 15° severovýchodně se zapadáním k severozápadu o úklonu vrstev 78 - 80°. Na katastru novotěchanovickém je otevřeno dvěma překopovými štolami, jednou v blízkosti řeky Moravice asi 200 m dlouhou a druhou asi 120 m dlouhou naraženou nedaleko katastrálních hranic obcí Nové Těchanovice – Lhotka. V prvním případě se postupuje s těžbou od severozápadu k jihozápadu, kdežto štolou Lhotka se ložisko těžilo směrem opačným – od jihozápadu k severovýchodu. Kromě toho ložisko toto bylo otevřeno svislou jámou cca 45 – 50m hlubokou, která byla naražena v době pozdější teprve v prvních letech protektorátu. Oba hlavní překopy v I. a v II. patře byly těženy už v počátku 20. století. Naproti tomu se zde nacházejí odkryvy v blízkosti řeky Moravice založené již koncem 19. století. Tyto odkryvy jsou otevřeny v pásmech 1 – 6 do hloubky 10 – 20 m. V této práci, ve které se J.M.Řihák opírá také o poznatky a průzkumy Dr.Ing. Patteiského z roku 1938. Vyjadřuje dedukci v pokračování ložiska směrem lhoteckým: „Nutno tu podotknouti, že při výpočtu zásob nebylo počítáno s břidlicovým ložiskem na katastru obce Lhotka směrem jihozápadním, kam určitě pokračuje ložisko těchanovické…“ Během let 1957 a 1958 jsou prováděny nové průzkumy lokality, které potvrzují stanovené předpoklady. Výsledná zpráva dává jedinečný předpoklad pro otevření nového dolu: ..."Ložisko těchanovické je tvořeno ze šesti různě mocných ložiskových pásem tvaru deskovitého o mocnosti 8,5;10;8;7,8,5 a 6m, přičemž je těženo pouze v pásmech 1, 2, 3, a 5překřížením pásem hlavní překopovou chodbou otevřenou u řeky Moravice 8 m nad hladinou řeky. Asi 50m nad tímto horizontem je otevřen další vyšší horizont překopovou štolou naraženou proti vrstvám. Provedením odkryvu ve vzdálenosti 140m jižně od Kružberského převaděče bylo zjištěno, že všechna tato pásma pokračují směrem jižním, přičemž zachovávají přibližně stejný směr a sklon jako před přivaděčem. O tomto území možno s určitostí říci, že všechna užitková pásma směřují až k železniční dráze Vítkov – Čermná ve Slezsku, ba dokonce, že užitkovost mezi obcí Lhotka a stávající jámou bude mnohem vyšší než–li v úseku těchanovickém. Zdejší břidlice jsou tvrdosti 2,5 – 3,5° podle Mohsovy stupnice. Vyznačují se velmi dobrou jakostí, ocelově modrou a tmavomodrou barvou. Pouze na 1. a 2. pásmu mají někdy povrch lasturnatý." 

   Řihákova přítomnost na dole Nové Těchanovice se projevuje v mnoha počinech. Ve velmi krátké době odevzdává Jan Řihák několik projektů a zlepšovacích návrhů na vylepšení těžby suroviny na těchanovickém dole. V roce 1956 je to zlepšovací návrh označovaný jako ZN3. Jedná se o „zdokonalený postup provádění prací sledných, otvírkových a těžebních v břidlicovém dole Nové Těchanovice.“ Mimo zvýšení výroby krytiny a ostatních tradičních výrobků pracuje Jan Řihák na zavedení výroby lehčených tvárnic, posypového břidlicového písku pro asfaltové krytiny a zkušební výroby stavebních dílců z expanditu a pórovitého břidlobetonu. Výsledky své práce publikuje v časopisech Staviva a Geologie. Mimo výzkum tráví Jan Řihák mnoho času ve výrobě. Předává zkušenosti, rady, pomáhá řídit těžbu. Během krátké doby se daří zvýšit výrobu krycích ploten na 25.000 m2 krycích ploten ročně.

   Situaci na dole lze dokonale zmapovat z dalšího předloženého projektu v roce 1959. Tentokráte se jednalo o „Návrh postupu přípravných prací k vybudování břidlicového dolu Nové Těchanovice–Lhotka umístěném 200m jižním směrem od Kružberského převaděče".
V technické zprávě tohoto přípravného projektu je podrobně popsán stávající stav dolu z roku 1959:„.. doprava se tu děje ručně pomocí důlních vozíků, které samočinně sjíždějí po kolejích, uložených ve spádu 1–2, na 100m. Na dopravu suroviny se používají vozíky o rozchodu 600mm s čelem a doprava odpadu se děje vozíky karbonovými. K osvětlení důlních prostorů se používají acetylenové kahance plněné karbidem a opatřené háky pro zavěšení za korbu vozíku, nebo za výstupek horniny. Důlní vody vytékají samočinně ústím až do řeky Moravice. Zemní plyny tu nejsou, silikóza se nevyskytuje. K vrtání děr se používají pneumatická vrtací kladiva, hnaná dvěma instalovanými kompresory. Hornina se odstřeluje břizentní trhavinou, želatinou astralit, nebo želatinou doranit..... Po tvárnicích jsou značné poptávky, takže dosavadní výroba zdaleka nestačí ku krytí běžné potřeby. Výroba písku neuspokojuje množstevně poptávku Drevoimpregny n.p. Žilina na plánovanou výrobu krycí lepenky… V dole pracuje celkem 23 dělníků z toho 2 technici, 1 údržbář, 2 ZS, 8 štípačů, 3 horníci, 3 pomocníci, 2 vozači, 2 důlní zedníci…“

   Během roku 1960 odevzdává Jan Řihák opět několik projektů, které by měly napomoci alespoň zlepšení současného žalostného stavu. Jedná se o „Těžbu ložiska v okolí Kružberského přivaděče, dále „Odvětrávání zkažených větrů dolu Nové Těchanovice“, kde se jedná o propojení těženého horizontu s horizontem bývalého dolu Lhotka v blízkosti přivaděče 50ti metrovým komínem. V dalších projektech se jedná o dokumentaci na vylepšení stavu budov a zlepšení pracovních podmínek horníků, rozvody požárních vod, budování sociálních zařízení apod. Nejzajímavějším projektem tohoto roku je bezesporu další zlepšovací návrh na těžbu břidlice „Dobývání břidlice směrným postupem z pole.“

   Bohužel ani v tomto podniku nedošlo k pochopení a naplnění cílevědomých počinů odborníků. V r.1959 došlo k reorganizaci podniku, která měla neblahý dopad na celý výrobní závod Nové Těchanovice. Z původního majetku OPK Vítkov byl důl převeden do Správy stavebních hmot a dílců n.p. Ostrava, závod 200 Opava–provoz 204 břidlicový důl Nové Těchanovice. Výroba krycích ploten poklesla na pouhých 15 000m2 a výroba tvárnic a písku byla zastavena.

   Na začátku šedesátých let pocítila československá vláda potřebu udržení břidlicového průmyslu alespoň k opravám a údržbě střech historických památek. Ke zlepšení kvality pracovního prostředí na dole Nové Těchanovice došlo teprve v sedmdesátém roce  vybudováním větracího komínu propojujícího obě patra společně s šachtou Lhotka až na povrch. Těžba na dole Nové Těchanovice, tedy na staré Pollakově štole, končí až v roce 1971, kdy se přestěhovala do zcela nového dolu "Nová Lhotka". Tento důl budovaný moderními metodami slouží dodnes.